27. dubna 2016 jsme při spolkovém kurzu zahájili seriál
vědomostních přednášek k chovu matek. Na programu byly dvě základní
přednášky na téma metodik chovu. Kompletní shrnutí problematiky připravil Josef
Křapka a bylo doplněno metodikou, používanou u nás. Součástí přednášek jsou i
materiály, které mají účastnici k dispozici pro vlastní studium a testy na
chovech. Jsou připraveny i praktické ukázky na farmě Petra Emingera.
Z dostupných materiálů budou sestavovány i metodické
listy, kde budeme uvádět podrobnější popis k jednotlivým bodům metodik.
Dnes tedy první díl:
Chovné včelstvo a jeho výběr
Cíleným chovem sledujeme hlavně:
1.
Udržet a rozmnožovat včelstva přizpůsobená
přírodním podmínkám a našemu prostředí
2.
Zlepšování jejich užitných vlastností
3.
Odchovat kvalitní matky podle vyzkoušených
metodik a praktik
4.
Vyšlechtit včelu s užitkovými vlastnostmi
přizpůsobenými našim potřebám
5.
Vyšlechtit včelu s vlastnostmi
podporujícími boj proti nemocem včel (čistící pud, zvýšená odolnost)
6.
Vyšlechtit trubce, kteří splňují cílené
vlastnosti, které chceme dosáhnout v celém včelstvu
7.
Zabezpečit spáření matky s vybranými trubci
8.
Umět využít vychovanou matku
Vlastnosti včelstev přizpůsobené místním podmínkám
Včela na rozdíl od ostatních domácích zvířat je mnohem více
ovlivněna podnebím a složením přírody. Včelstva, která se umí přizpůsobit
prostředí, ve kterém žijí, patří k těm nejkvalitnějším.
Jakými vlastnostmi
se mají vyznačovat:
1.
Mají vysoké a vyrovnané medné výnosy (dědičná
vlastnost po matce)
2.
Jejich rozvoj je přizpůsobený podmínkám
v místě chovu
3.
Dokonale využívají zdroje hlavních
nektarodárných rostlin
4.
Jsou nerojivá
5.
Vykazuji dobré hospodaření se zásobami
6.
Dobře přezimují i za velmi nepříznivých
podmínek, jsou otužilá
7.
Jsou shodná v morfologických znacích
(zabarveni)
8.
Jsou nebodavá
9.
Sedí pokojně na plástech vyndaných mimo úl,
neopouštějí plod
Proč potřebujeme každoročně matky?
1.
Na výměnu starých matek (matka by měla být ve
včelstvu maximálně tři roky), při intenzivním kočování jen dva roky
2.
Při rozšiřování stavu chovu
3.
Pro výměnu v nevhodných včelstvech (bodavá,
jdou špatně do rozvoje, podprůměrný výnos)
4.
Vytváření rezervních včelstev, chov by měl mít
k dispozici asi 20% rezervních včelstev na stav
5.
Obchodní činnost, vylepšení ekonomiky chovu
Plemena včelstev, která mají nějaký vztah k našim
chovům.
Při tak velkém rozšíření včely není možné, aby daný druh
zůstal jednotný. Při vytváření plemen měly rozhodující význam především
zeměpisné podmínky, snůšky, povětrnostní vlivy. Základní dělení má tři druhy –
včela evropská, včela asijská a včela africká. Nebudeme se zabývat podrobným
popisem jednotlivých plemen, ani latinskými názvy a znaky. Je potřeba si ale
uvědomit, že při současných možnostech, masovém včelaření a ukázněnosti
chovatelů je možné, že bude docházet k zavlečení různých plemen i na naše
území. Zatím u nás nejdete:
Včela kraňská – tělo je světlejší barvy, je zařazena mezi mírně
rojivé, má být pokojná, vyznačuje se časným rozvojem
Včela tmavá – nazývaná také středoevropská, německá, česká
hnědá aj.; je to poměrně velká včela, matky mají skoro černou barvu, dělnice
nemají světlé pásy. Je přizpůsobena drsnějšímu podnebí, je mírná, nerojivá
Včela italská – taky vlašská, má jasně žluté kroužky, celkově
mírná a klidná při manipulaci, tvrdí se o ni, že je jedinečná pro tvorbu plástečkového medu, dobře staví, má sklon
k loupeži
Včela kavkazská – známe několik variant, je velice mírná a
klidná při manipulaci, je podobná včele kraňské, málo se rojí, je zvláště
hodnotná při sběru nektaru, hůře snáší medovici na zimování, má vyšší produkci
propolisu
Způsoby výběru chovatelského materiálu
Negativní výběr –
vyřazujeme všechny jedince, kteří nesplňují naše požadavky, nejčastěji tak
činíme výměnou matek, další způsob je chov bez trubců (méně časté)
Pozitivní výběr –
realizujeme jej záměrným chovem matek z vynikajících včelstev
kontrolovaným pářením matek
Z materiálu kurzu připravil Petr Táborský
Žádné komentáře:
Okomentovat