Jakým heslem tyto měsíce označit? Snad nejlépe si pomůžeme
pravidelným sloganem z doby minulé: „Boj o zrno!“, jen ho trochu
pozměníme: „Začíná boj o med“. Červen
můžeme označit za počátek včelařových žní, i když vývoj počasí stále více
posouvá dobu medobraní na dřívější dobu, u nás jsme začali s prvním
vytáčením 24 května a med měl 18% vody při vytáčení. Bohužel již od měsíce
května je v našem regionu, jako v mnoha jiných, abnormální sucho a
tak dochází k podstatnému omezení snůšky. Rostliny mají omezeně nektaru, jen těžko bude
tento deficit vyrovnán. Včelstva jsou silná a tak musíme maximum úsilí věnovat zabránění nežádoucích rojů.
Každá farma má vypracovaný svůj systém. Vše záleží na
používaných úlech, prostředí, ve kterém včelaří, na termínech, kdy u nich
vrcholí rozvoj. Dalším limitem jsou matky, zda máme dostatek matek ve správný
čas a do toho se přidá vytáčení medu na řepkách, převoz k akátům. Každý
určitě vyjmenuje celý seznam neodkladných úkolů, které už měly být provedeny.
Poučením pro zájemce o farmaření by mělo být hlavně to, že metodiku na své
farmě nemůže sestavit z žádné sebelepší příručky, ale jen
z pozorování včel a zapisováním všech podstatných změn ve včelstvech.
Teprve vlastní poznatky v konfrontaci s odbornou literaturou vytvoří
předpoklad pro sestavení vlastní metodiky pro konkrétní chov. V červenci
musíme potom vyřešit ještě jeden problém, zvolit preventivní péči proti roztoči
varroa destruktor a skloubit tuto činnost s dotáčkami medu.
V našem kalendáriu chceme v každém článku otevřít
jeden z problémů doby a tak si otevřít možnost nepsat vždy v dalších
tématech v daném období stejné myšlenky. Dnes to tedy bude vkládání mřížky
do včelstev. Názory na tuto práci se různí, ostatně jako ve všech zásazích do
včelstev. Já si nedovedu představit velký provoz při hospodaření bez mateří
mřížky.
Máme zavedený systém, nebo chcete-li metodiku, kdy převážně
vkládáme mřížku při třech nástavcích nad druhé plodiště v době intenzivní
snůšky. Matka ve většině případů hospodaří ve dvou spodních nástavcích, přesto
provedeme jednu kontrolu za 4 až 5 dní. Prohlédneme prostřední rámky
v medníku, zda tam nejsou vajíčka. Pokud ano, musíme najít a chytit matku
a přemístit ji do určeného prostoru. Pouštíme ji česnem do spodního nástavku.
Manipulaci s mřížkou provádíme ještě jednou. Asi v polovině července
přesuneme mřížku o jeden nástavek níže, při odstranění medníků. Matku, pokud
tam není, přesuneme do spodního nástavku. Ke konci července klesá plocha plodu
dost razantně a pro nás je lepší, když máme plně zaplodované spodní plodiště a
v horním plodišti necháme vyběhnout plod. Volné místo včely zaplní medem
z pozdní snůšky a my jsme si zjednodušili práce při jeho odebírání. Nemusíme
převěšovat plod, zkrátí se doba manipulace se včelstvy v době, kdy jsou
již více nervózní, hrozí loupeže, bývají více agresivní.
Na závěr ještě malá připomínka k medobraní.
V dnešní době už by nemělo docházet k vytáčení medu
v nevyčištěném kozím chlívku na muzeálních medometech a se středověkými
nástroji. Tam, kde jsou medárny budované podle nařízení HACAP (naše medárna
k nim patří), je vše dané, ale i u provizorně připravených medáren je
třeba dodržovat hygienická pravidla. Při možnostech dotačních titulů by měly být
vybaveny kvalitními nástroji z nerezového materiálu vhodných pro tuto
práci. Důležitá je teplota při vytáčení medu i za cenu přitápění. Po vzoru
medárny Jana Kolomého jsme navíc zavedli odčerpávání nadměrné vzdušné vlhkosti.
Už jen obligátní věta. Zase jsme nestihli vše, co jsme
původně naplánovali, opět nám chybí několik dní v každém
z hodnocených měsíců.
