Existuje obrovský průmysl farmaceutického trhu, který vyrábí obrovské množství léků s dlouhými a málo pochopitelnými názvy. Ponechme účinek a užitek těchto léků na svědomí výrobců a pohovořme o tom, co nám po staletí nabízí matka příroda. Být zdravým je v poslední době nejen móda, ale i akutní nutnost. Život nabral takové tempo, že člověk nutně potřebuje trvalou a kvalitní podporu. Útok na zdraví je neustálý a postupuje ze všech stran – ekologie, potraviny, stres. Předkládáme Vám k zamyšlení několik faktů a několik otázek.
Propolis je lepkavá rostlinná substance, kterou sbírají medonosné včely po dobu sta tisíc let. Jedná se o vonnou balzamickou látku pevné a lepkavé konzistence, na jejímž základě je založeno zdraví a bezpečnost včelího roje. Polepují buňky plastů a ochraňují tak uvnitř uložený včelí plod před mikroorganismy. Může obsahovat různé typy sekretů neboli exsudátů. Propolis se používá v Evropě v lidovém léčitelství, ale v tradiční čínské medicíně ne, neboť čínské včely produkují velmi málo propolisu nebo ho neprodukují vůbec. V Japonsku se používá propolis jako tzv. zdravá potravina. Japonci věří, že propolis dokáže léčit záněty, onemocnění srdce a dokonce diabetes a rakovinu, i když nebyla dosud provedena uspokojivá chemická analýza propolisu, protože mění svou strukturu a tím dává bakteriím zabrat. V literatuře se uvádí, že propolis obsahuje minimálně 150 polyfenolových sloučenin, např. flavonoidy a deriváty skořicové kyseliny.
Byla publikována řada odborných článků o biologických vlastnostech propolisu. Antikancerogenní, antioxidační, antimikrobiální, protizánětlivé a antibiotické vlastnosti se přisuzují flavonoidům, které jsou obsaženy v propolisu.
K dnešnímu dni se široce používá lihový výtažek propolisu. Uvádí se, že etanolový extrakt propolisu, který je nejčastější, má u zvířat i u pacientů imunologické účinky. Některé vlastnosti (např. antikancerogenní, ochrana před gamma-zářením) etanolového extraktu propolisu se přisuzují jeho vysokému obsahu flavonoidů. Hlavní flavonoidy, které tvoří asi 25–30 % etanolového extraktu propolisu (v sušině), jsou: galangin, isalpinin, kemferol, kemferid, rhamnocitrin, rhamnetin, kvercetin, pinocembrin, pinostrobin a pinobanksin. Rovněž bylo zjištěno, že použití lihu jako rozpouštědla (agresivního rozpouštědla) vede k rozpouštění vedlejších látek propolisu (pryskyřic, vosků, esterových olejů), které mění strukturu klíčových aktivních molekul a kazí tak celkový obraz možného působení na organizmus.
V poslední době se zvyšuje zájem o vodní extrakt propolisu, který obsahuje pouze aktivní část propolisu, což vykazuje dosažený a zjevný rozdíl v čistotě a komplexnosti výtažku.Uvádí se, že působí ochranně na játra, vykazuje antivirovou, antimikrobní aktivitu, je zřetelný protiplísňový účinek ve srovnání s lihovým výtažkem, inhibuje shlukování krevních destiček a působí protizánětlivě, přičemž celá aktivní složka propolisu zůstává neporušena. Používání vodního roztoku se u absolutní většiny organizmů nesetkává ani s tím nejmenším odporem (výjimku tvoří ojediněle a individuálně vznikající případy alergické reakce na včelí produkty), i když je už dnes možné odstranit alergeny při extrahování. V Japonsku dokončili v r. 2002 novou studii, ve které se zaměřili na stanovení antioxidačních a imunomodulačních účinků vodního extraktu propolisu, přičemž se zjistilo, že vodní extrakt propolisu vykazuje natolik silné antioxidační a imunomodulační účinky, že ho lze využít jako farmaceutický prostředek pro pacienty s různými typy onemocnění, např. rakovinou, kardiovaskulárním onemocněním a diabetes. Kladně ovlivňuje psychiku, posiluje organizmus, zlepšuje paměť, fyzickou a psychickou kondici.
Propolis je dosud terapeuticky využíván jako doplněk především k léčbě tuberkulózy, vředové choroby žaludku a dvanácterníku, působí na některé gynekologické záněty a různá kožní a stomatologická onemocnění. Z lékových forem je nejužívanější tinktura, emulze, propolisové máslo, žvýkačky a inhalační roztok. K zevnímu použití slouží koncentrát, tinktury, masti a vodní extrakty