sobota 1. června 2013

Alternativa k nezáživným včelařským schůzím

   Vyzkoušeli jsme si nový systém setkávání včelařů v neformální klubové formě. Jak k tomu došlo? Prostě nás přestaly bavit nezáživné schůze organizované systémem stranických buněk (zahájení, zpráva o činnosti, organizační opatření, nařízení, usnesení a závěr) a řekli jsme si, že by to mohlo jít i trochu jinak.
Protože jsme na farmě dříve dělali minimálně dva víkendy v měsíci akce pro včelaře, o které byl vždy velký zájem, zkusili jsme tento systém vyzkoušet i pro trvalou klubovou činnost. Protože se našlo dost nadšenců, vznikl neformální klub včelařů v Lomu.
   Pravidla má velice jednoduchá a téměř žádnou administrativní zátěž. Klub se schází pravidelně každý poslední pátek v měsíci od 16. hodin. Zaplacením příspěvku ve výši 50,- Kč se včelař, či zájemce o včelí život, stává na konkrétní akci členem klubu. Má právo aktivně se zapojit do řešení vybraného problému, který tvoří hlavní námět setkání. Má právo přednést vlastní prezentaci. Samozřejmostí je občerstvení, které se hradí právě z uvedeného poplatku.  Jedinou funkcí v klubu je pokladník, který dle vlastního uvážení z vybraných peněz nakupuje občerstvení. Účetnictví se nevede, účty a zbylé prostředky se vhazují do sklenice na med.
   Co je hlavní náplní přednášek? Téma se vyhlašuje měsíc dopředu, aby se všichni zájemci mohli na setkání připravit, případně přinést sebou pomůcky k zadanému tématu. Jak vypadá zadání?
  •          Zimování včelstev, stav po zimě. Jarní prohlídky, nutná opatření. Evidence ve včelstvech.
  •          Chov matek. Prezentace jedné z metodik. Praktická ukázka přípravy a osazení série. DVD o chovu matek. Osobní zkušenosti účastníků.
  •          Vytáčení medu. Dosažitelné technika. Zásady hygieny při zacházení s potravinami. Kvalitní med a cesta k němu. Estetika prodeje, obaly, etikety.  Poškozené medy. Ukázky vlastních výrobků, ochutnávka.


  Protože je k dispozici kvalitní technika, mají prezentace potřebnou úroveň. Celý tento nápad může být inspirací pro větší včelaře či farmy. Mohlo by to vést k postupnému poznávání mezi malým a velkým včelařem. Já osobně si myslím, že není malý a velký včelař, ale jen dobrý a špatný. Tato vlastnost se potom odráží na přístupu k ostatním včelařům, bez ohledu na to kolik chovají včelstev. Myslíme si, že vášně mezi včelaři mají na svědomí ti neschopní a tak se alespoň zviditelňují.
   Když nahlédneme do minulosti včelařským spolků, tak nějak takto začínaly fungovat, ten funkcionářský balast nabraly až později. O tom, zda to funguje, se můžete přesvědčit na Včelařském centru Lom, vždy poslední pátek v měsíci. Když se navíc na přednášku zaregistrujete, dostanete předem informace o náplni a zbude na vás určitě občerstvení.


Petr Táborský, člen klubu

Žádné komentáře:

Okomentovat