Alternativa k nezáživným včelařským schůzím
Vyzkoušeli jsme si nový systém setkávání včelařů v neformální
klubové formě. Jak k tomu došlo? Prostě nás přestaly bavit nezáživné
schůze organizované systémem stranických buněk (zahájení, zpráva o činnosti,
organizační opatření, nařízení, usnesení a závěr) a řekli jsme si, že by to
mohlo jít i trochu jinak.
Protože jsme na farmě dříve dělali minimálně dva víkendy v měsíci
akce pro včelaře, o které byl vždy velký zájem, zkusili jsme tento systém
vyzkoušet i pro trvalou klubovou činnost. Protože se našlo dost nadšenců,
vznikl neformální klub včelařů v Lomu.
Pravidla má velice jednoduchá a téměř žádnou administrativní
zátěž. Klub se schází pravidelně každý poslední pátek v měsíci od 16. hodin.
Zaplacením příspěvku ve výši 50,- Kč se včelař, či zájemce o včelí život, stává
na konkrétní akci členem klubu. Má právo aktivně se zapojit do řešení vybraného
problému, který tvoří hlavní námět setkání. Má právo přednést vlastní prezentaci.
Samozřejmostí je občerstvení, které se hradí právě z uvedeného poplatku. Jedinou funkcí v klubu je pokladník, který
dle vlastního uvážení z vybraných peněz nakupuje občerstvení. Účetnictví
se nevede, účty a zbylé prostředky se vhazují do sklenice na med.
Co je hlavní náplní přednášek? Téma se vyhlašuje měsíc
dopředu, aby se všichni zájemci mohli na setkání připravit, případně přinést
sebou pomůcky k zadanému tématu. Jak vypadá zadání?
- Zimování včelstev, stav po zimě. Jarní prohlídky, nutná opatření. Evidence ve včelstvech.
- Chov matek. Prezentace jedné z metodik. Praktická ukázka přípravy a osazení série. DVD o chovu matek. Osobní zkušenosti účastníků.
- Vytáčení medu. Dosažitelné technika. Zásady hygieny při zacházení s potravinami. Kvalitní med a cesta k němu. Estetika prodeje, obaly, etikety. Poškozené medy. Ukázky vlastních výrobků, ochutnávka.
Protože je k dispozici kvalitní technika, mají
prezentace potřebnou úroveň. Celý tento nápad může být inspirací pro větší
včelaře či farmy. Mohlo by to vést k postupnému poznávání mezi malým a
velkým včelařem. Já osobně si myslím, že není malý a velký včelař, ale jen
dobrý a špatný. Tato vlastnost se potom odráží na přístupu k ostatním včelařům,
bez ohledu na to kolik chovají včelstev. Myslíme si, že vášně mezi včelaři mají na svědomí ti neschopní a tak se alespoň zviditelňují.
Když nahlédneme do minulosti včelařským spolků, tak nějak
takto začínaly fungovat, ten funkcionářský balast nabraly až později. O tom,
zda to funguje, se můžete přesvědčit na Včelařském centru Lom, vždy poslední
pátek v měsíci. Když se navíc na přednášku zaregistrujete, dostanete
předem informace o náplni a zbude na vás určitě občerstvení.
Petr Táborský, člen klubu
Žádné komentáře:
Okomentovat