pondělí 9. července 2012

Kalendárium. Červen a červenec na včelnici


Jakým heslem tyto měsíce označit? Snad nejlépe si pomůžeme pravidelným sloganem z doby minulé: „Boj o zrno!“, jen ho trochu pozměníme: „Začíná boj o med“.  Červen můžeme označit za počátek včelařových žní, i když vývoj počasí stále více posouvá dobu medobraní na dřívější dobu, u nás jsme začali s prvním vytáčením 24 května a med měl 18% vody při vytáčení. Bohužel již od měsíce května je v našem regionu, jako v mnoha jiných, abnormální sucho a tak dochází k podstatnému omezení snůšky.  Rostliny mají omezeně nektaru, jen těžko bude tento deficit vyrovnán. Včelstva jsou silná a tak musíme maximum úsilí věnovat  zabránění nežádoucích rojů.

Každá farma má vypracovaný svůj systém. Vše záleží na používaných úlech, prostředí, ve kterém včelaří, na termínech, kdy u nich vrcholí rozvoj. Dalším limitem jsou matky, zda máme dostatek matek ve správný čas a do toho se přidá vytáčení medu na řepkách, převoz k akátům. Každý určitě vyjmenuje celý seznam neodkladných úkolů, které už měly být provedeny. Poučením pro zájemce o farmaření by mělo být hlavně to, že metodiku na své farmě nemůže sestavit z žádné sebelepší příručky, ale jen z pozorování včel a zapisováním všech podstatných změn ve včelstvech. Teprve vlastní poznatky v konfrontaci s odbornou literaturou vytvoří předpoklad pro sestavení vlastní metodiky pro konkrétní chov. V červenci musíme potom vyřešit ještě jeden problém, zvolit preventivní péči proti roztoči varroa destruktor a skloubit tuto činnost s dotáčkami medu.

V našem kalendáriu chceme v každém článku otevřít jeden z problémů doby a tak si otevřít možnost nepsat vždy v dalších tématech v daném období stejné myšlenky. Dnes to tedy bude vkládání mřížky do včelstev. Názory na tuto práci se různí, ostatně jako ve všech zásazích do včelstev. Já si nedovedu představit velký provoz při hospodaření bez mateří mřížky.

Máme zavedený systém, nebo chcete-li metodiku, kdy převážně vkládáme mřížku při třech nástavcích nad druhé plodiště v době intenzivní snůšky. Matka ve většině případů hospodaří ve dvou spodních nástavcích, přesto provedeme jednu kontrolu za 4 až 5 dní. Prohlédneme prostřední rámky v medníku, zda tam nejsou vajíčka. Pokud ano, musíme najít a chytit matku a přemístit ji do určeného prostoru. Pouštíme ji česnem do spodního nástavku. Manipulaci s mřížkou provádíme ještě jednou. Asi v polovině července přesuneme mřížku o jeden nástavek níže, při odstranění medníků. Matku, pokud tam není, přesuneme do spodního nástavku. Ke konci července klesá plocha plodu dost razantně a pro nás je lepší, když máme plně zaplodované spodní plodiště a v horním plodišti necháme vyběhnout plod. Volné místo včely zaplní medem z pozdní snůšky a my jsme si zjednodušili práce při jeho odebírání. Nemusíme převěšovat plod, zkrátí se doba manipulace se včelstvy v době, kdy jsou již více nervózní, hrozí loupeže, bývají více agresivní.


Na závěr ještě malá připomínka k medobraní. V dnešní době už by nemělo docházet k vytáčení medu v nevyčištěném kozím chlívku na muzeálních medometech a se středověkými nástroji. Tam, kde jsou medárny budované podle nařízení HACAP (naše medárna k nim patří), je vše dané, ale i u provizorně připravených medáren je třeba dodržovat hygienická pravidla. Při možnostech dotačních titulů by měly být vybaveny kvalitními nástroji z nerezového materiálu vhodných pro tuto práci. Důležitá je teplota při vytáčení medu i za cenu přitápění. Po vzoru medárny Jana Kolomého jsme navíc zavedli odčerpávání nadměrné vzdušné vlhkosti.
Už jen obligátní věta. Zase jsme nestihli vše, co jsme původně naplánovali, opět nám chybí několik dní v každém z hodnocených měsíců.

Žádné komentáře:

Okomentovat