V měsíci červenci a srpnu jsme připravili dvojčíslo, ve kterém se zamýšlíme nad dotacemi, ke stažení zde

Hodnocení semináře

Most – Velebudice – 20. února 2018 – 9:30 – 13:30

Seminář byl uspořádán za podpory Ústeckého kraje ve spolupráci Agrární komory a Spolku krušnohorských včelařů. Seminář hodnotíme jako velice přínosný a inspirující. Hlavní náplní semináře bylo zhodnotit používání dotací do oborů včelařství v návaznosti na zhoršené podmínky, které v současnosti obor postihují.

Postoj Ústeckého kraje vyjádřila v úvodním pasáži ing. Monika Zeman, která jako vždy vyjádřila přesvědčení, že najdeme řešení a přislíbila také pomoc kraje s tím, že je i jejich zájmem, aby tato pomoc nebyla kontraproduktivní, ale účinná. Bylo nutné vysvětlit i stanovisko SZIF, který zdůraznil nebezpečí dvojí podpory, což je nepřípustné. Náš pohled na věc se liší. Domníváme se, že je potřeba zaměřit dotace jinam, než na nábor dalších včelařů a přestat lhát o nedostatečném zavčelení krajiny, když opak je pravdou.

Náš spolek organizoval část, která byla zaměřená na to, abychom ukázali na závažné změny, které se v oboru projevují. Ukázali jsme na problémy, které způsobily dotace, jak včely ohrožuje současný stav přírody, jaké jsou mezery v komunikaci. Jaké velké chyby jsou v legislativě, která asi včelařství ohrožuje nejvíce. Připravili jsme také několik návrhů, kde by dotace mohla naopak sehrát kladnou roli. Za spolek přednesl Jan Kolomý. Zajistili jsme také přednášku odborníka na nejzávažnější zdravotní ohrožení včelstev – mor včelího plodu a varroázu doc. Ing. Jaroslava Hrabáka Ph.D. Jeho přednáška nám dala hodně podnětů k přemýšlení. Veškeré prezentace jsou k dispozici u spolku, účastníci semináře je dostali do pošty.

Došli jsme k závěru, že toto je ta pravá cesta, jak zahájit smysluplnou výměnu názorů mezi chovateli, zemědělci, odborníky i politiky. Spojením možnosti podpor, které  jsou na tyto akce určeny (kraj, SZIF), se dají alespoň částečně pokrýt nemalé náklady, které na tyto akce musí být vynaloženy. Samozřejmě úředník SZIFu mám vysvětlil, že jsme porušili celou řadu bodů stanovených v prováděcích pokynech. Při odměření času přednášejících nás upozornil, že přednášky byly kratší, než vyžaduje kurz, který jsme nahlásili. I přes tyto byrokratické překážky, kterých je stále více, budeme v nastoupené cestě pokračovat. Doufáme, že nás v tom podpoří náš kraj, protože na byrokraty z Prahy se asi nelze spolehnout. Odborníky z Krajské veterinární správy a organizaci jejich vystoupení zajišťovala OAK Most a bude to v jejich hodnocení.

Dalším obdobným seminářem bude pokračování tohoto mosteckého na Medových Vánocích 2018. Stejně tak se budeme snažit zachovat zimní semináře v Mostě vždy začátkem roku.

Za spolek Petr Táborský, tajemník spolku

VYSOKÉ ZTRÁTY V CHOVECH

Naši krajinu postihla nepříznivá situace chovu včel

     Souhra přírodních jevů, podzimní včelí pastvy a po letech opravdové zimy způsobily chovům v našem regionu značné problémy. Začalo to loňského roku na podzim, kdy se objevila medovicová snůška po vylíhnutí zimních včel a pokračovala dost dlouho na to, aby způsobila problémy. Signály se objevovaly již v průběhu pozdního léta, ale hlavní úder přišel až v průběhu včelařského podzimu.   K tomu se připojila následná dlouho trvající zima bez proletových dnů a malér byl tu. Horní nástavky byly plné melicitozního medu, včely bez možnosti proletů, silně upracované a dále není potřeba víc vysvětlovat. Při prvních jarních proletech jsme mohli už jen počítat ztráty. Včely byly doslova přilepené na zbytcích  hustých medovicových zásobách. Ztráty u včelařů byly až 50% a mnozí byli zcela bez včel. To ale nestačilo. Jaro začalo brzy a prudce a do toho přišlo silné ochlazení, deště a dokonce sníh. Výsledek: přišli jsme o nejdůležitější snůšku – jarní. Aby toho nebylo málo, v okrese Most bylo na jaře vyhlášeno ochranné pásmo moru (nebo raději hniloby) včelího plodu.  

Znovu se potvrdila slova našeho přítele ing. Tibora Jókaye, že ve včelaření není nic jednoduchého a často nastane situace, na kterou nejsme připraveni a která může ohrozit celé naše chovy.

Přesto věřím, že postupně spolu s nezdolností včel, své chovy zase obnovíme a přivedeme na úroveň, která dělá včelaření tak pěkným.

Petr Táborský

SNÍDANĚ S ÚSTECKÝM HEJTMANEM

Agrární komora Most 3 ÚNORA 2017

Spolek přijal pozvání na snídani s ústeckým hejtmanem panem Oldřichem Bubeníčkem. Celá akce byla perfektně připravená, jak je to ostatně u organizátora zcela standartní. Byli pozváni zástupci zemědělských podniků a rodinných farem, aby pohovořili o svých podnicích a upozornili na problémy, které jim nezvýhodňují práci. Velká shoda platila u administrativní zátěže a zbytečného úřadování, které jim zabírá značnou část pracovní doby. Vesměs z jejich vystoupení vyzněla skutečná láska k práci v zemědělství, což se odráží i na jejich spokojenosti.

Bylo konstatováno, že velký problém zemědělců je jejich ministerstvo, které jim pozice neulehčuje. Vše je pod složitým úřadováním a vše má dlouhé řešení, až se ztratí původní záměr. Osobně jsem přesvědčen, že toto ministerstvo je z hlediska politického vlivu vždy obsazováno politicky slabými stranami, které doplňují rozhodující vliv hlavních politických partnerů.

Náš spolek poslal na jednání Jitku Kasalovou a mne jako tajemníka spolku. Při našem představování jsme zmínili ne zrovna perfektní dotování oboru včelařství. Je nám jasné, že to je snaha oboru pomoci, ale je silně pod vlivem ČSV a plně odpovídá jejich programu. Bohužel to vede k místním převčelení a problémům s tím spojených. Navrhli jsme, aby se dotace soustředily spíše na podporu osazení krajiny, kde včely nejsou, vzdělávací akce pro laickou veřejnost, podporu mládeži. Víme, že to není jednoduché.

Jednotlivé příspěvky okomentoval hejtman Oldřich Bubeníček a přislíbil, že zemědělská politika bude vždy v jeho zájmu a bude se snažit pomoci, kde to bude možné. Ohodnotil kladně aktivitu OAK.

Přítomní se také zamýšleli nad významem místní složky AK a jednoznačně jsme došli k závěru, že okresní agrární komora Most je úspěšným organizátorem dění mezi zemědělci nejen Mostecka. Patřilo jim poděkování nás všech. Je to vše dáno hlavně osobností Lídy Holadové.

Celé dopoledne bylo velice pohodové, o dobrou náladu se navíc postarala ochutnávka regionálních potravin, která ke snídani patřila. Na stole nechyběl samozřejmě ani med. Navíc Jitka Kasalová připravila pro hosty jako dárek figurky z včelího vosku.

Petr Táborský, tajemník spolku

Výjezdní seminář spolku

Spolek pořádal seminář na farmě Jana Kolomého v Jeseníkách.  Zpět jsme odvezli velké množství inspirací pro náš další včelařský rok. První článek najdete ZDE, Dálší informace budou následovat.

Prezentace spolku k chovu matek

Představujeme vám další z prezentací Spolku Krušnohorských Včelařů. Členy spolku se můžete stát jednoduše. Stačí navštívit pravidelná setkání, které se konají vždy poslední pátek v měsíci od 16:00 hodin na Včelařském centru Lom. Nebo stačí požádá o zasílání pravidelných informací o spolku.
Prezentaci najedete ZDE

Zapomenutá metoda přidání matky

   Přidání matky do včelstva není jednoduchá záležitost, to ví každý, kdo se o to pokoušel. Je to problém, který se projevuje již od doby, kdy člověk začal včelařit a snažil se ovlivňovat chov včel. Ve staré literatuře v metodikách chovů nacházíme od samého začátku jejich zveřejňování názor, že výměna matek je prvořadý úkol při selekci včel. Nevyhneme se mu nikdy, pokud chceme cíleně chovat včely podle našich představ. Právě nezdařené pokusy přidání zušlechtěné matky vede mnoho včelařů k tomu, že tuto cestu k vlastní škodě opustí.

   Ze starých metodik byla v časopisu Včelařství (již před mnoha lety) zveřejněna zpráva o metodice přidání matky pomocí umělého matečníku. Jako autor tohoto článku je podepsán přítel Jiří Vyhnánek, který dlouhodobě tuto metodiku úspěšně využíval. Celá metodika je shodná s publikovanými metodikami staré včelařské literatury.

 Jedná se o přidání kladoucí matky pomocí umělého matečníku. Tady je postup:

•              Osiříme včelstvo a v místě kde budou pravděpodobně stavět náhradní matečníky, si připravíme otvor pro umělý matečník mezi mednými věnci. Mezera mezi rámky zůstává stejná, rámek si označíme
•        Po šesti dnech přidáme matku v umělém matečníku, bez ohledu na to, zda tam včely staví nové matečníky
•        Matečník si vyrobíme z mezistěny natočením na kulatý předmět velikosti tužky, délka cca 10 - 15 cm. Vsuneme do ni kuličku medocukrového těsta (není nutné), ve vrchní části připravíme 4- 5 vzdušných otvorů propíchnutím, nahoře uzavřeme
•        Do matečníku vložíme matku, je to otázka cviku, literatura doporučuje provádět na skle okna. Matečník uzavřeme, když je matka u vzdušných otvorů (lez vidět proti světlu)
•       Vložíme na předem připravené místo v cílovém včelstvu

         Autor uvádí 100% úspěšnost tohoto postupu. Celý postup má několik výhod. Jednak je pro včelstva zdánlivě přirozenou obnovou matek. Odpadá mnoho dalších úkonů obvyklých u jiných metodik, zejména kontroly na stav matečníků a nálad pro přijetí. Další výhodou je, že matky nemusí být dlouho vězněny, brzy opouštějí umělý matečník (průměrně za dvě hodiny od vložení). Včely tyto matky přijímají i přes to, že už narážejí, nebo mají vlastní matečníky.

       

         Pokud jste s touto metodikou někdy pracovali, dejte vědět ostatním, jak to dopadlo.